Provincie i-lin zaujala v Maarsku a panlsku, podpoila vzjemnou vmnu

PEKING, 14. dubna 2025 /PRNewswire/ - Zprva z denku China Daily: na se dlouhodob zasazuje o otevenost vi svtu, posilovn spoluprce s globlnmi partnery, prohlubovn vzjemnho porozumn a podporu vzjemnho obohacovn civilizac prostednictvm rozmanitch kulturnch a turistickch vmnnch aktivit.

Leton rok pedstavuje 20. vro vestrannho strategickho partnerstv mezi nou a panlskem a zrove 50. vro navzn diplomatickch vztah mezi nou a Evropskou uni.

V tomto kontextu navtvila minul tden Maarsko a panlsko kulturn delegace z provincie i-lin na severovchod ny, aby zde pedstavila turistick monosti a podpoila kulturn vmnu. Bhem nvtvy byla podepsna ada projekt v oblasti kultury, cestovnho ruchu a mdi s clem poslit vzjemn prospch a porozumn mezi obyvateli zastnnch zem.

V rmci snahy provincie i-lin o hlub otevenost vi svtu a modernizaci mstn prmyslov struktury vyuv tento region sv prodn bohatstv a rozvinut prmyslov zzem k pilkn zahraninch investor a nvtvnk.

Provincie i-lin, znm jako kolbka nskho automobilovho prmyslu", byla mstem vzniku prvn automobilov dlny v zemi u v roce 1953. Na potku 90. let navzala provincie v oblasti vroby automobil a autodl spoluprci s Nmeckem.

Prmyslov struktura provincie i-lin je mimodn rozmanit - jeho vrobn zkladna pokrv 40 ze 41 prmyslovch kategori a zahrnuje 31 hlavnch odvtv zpracovatelskho prmyslu. Filmov studio v chang-chunu, kter se pyn osmdestiletou histori, je povaovno za kolbku nskho filmovho prmyslu.

Od zimy roku 2023 zav kulturn a turistick sektor v severovchodn n velk rozmach. Provincie i-lin se proto sna tto pleitosti co nejlpe vyut a v posledn dob vrazn zintenzivnila sv sil o rozvoj cestovnho ruchu.

Hory chang-paj v provincii i-lin se vyznauj dlouhou zimn seznou a bohatou pokrvkou kvalitnho snhu. Nkte je ad mezi ti nejvznamnj lyask destinace na svt, protoe spolu s Alpami v Evrop a Skalnatmi horami v Severn Americe le vtakzvanm zlatm snhovm psu.

Po dobu 424 let - od roku 37 p. n. l. do roku 668 n. l. - se na zem dnen provincie i-lin nachzelo hlavn msto starovkho krlovstv Kogurjo. Pamtky Kogurja zapsan na seznam svtovho ddictv UNESCO se staly zkladem nov vznikajcho vstavnho koridoru G331, kter se zamuje na ochranu a smyslupln vyuit kulturnho ddictv.

V roce 2024 vzrostl poet nvtvnk provincie i-lin o 66 procent a jej celkov pjmy se zvily o 69 procent. Mezinrodn cestovn ruch v provincii meziron narostl dokonce o 161 procent. Tento pliv turist urychlil rozvoj souvisejcch odvtv, jako je gastronomie, ubytovn a zbavn sluby.

Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2663766/An_art_performance_featuring_Jilin_culture_is_staged_during_a_cultural_promotion_event_held_in_Madri.jpg